V pondělí 18. března bylo mrazivé, docela nevlídné studené ráno. Přízemní mrazíky postříbřily při zemi sotva rašící křehké lístky rostlin a sluníčku se moc svítit také nechtělo. Ale pohled na rozkvetlé bledule jarní v přírodní památce Třebichovická olšinka na úpatí Vinařické hory lákal. A tak jsme se, francouzštináři z kvarty a 2.A, jako každoročně, vydali na ekologickou exkurzi.

Uvidíme, třeba se počasí umoudří. Pod podrážkami bot nám křupaly krystalky vody na louce k olšince. Bledule nevoní, ale krásně září do dálky. Když přivřeš oči, jako by nasněžilo. Tisíce květů soupeří o přízeň očí návštěvníků. „Na mě se podívej! Na mě také…..!“jsou jich tu statisíce. Holé kmeny olší symbolicky směřují do nebe.

     Jak objednané u meteorologů na 10. hodinu sluníčko zasvítilo naplno. Máme krásné fotografie. A zahřálo po duši i po těle. Pokračovali jsme do malé Obůrky Podháj směrem na Saky. Pan Kejkrt nám vyprávěl o zvířatech, která v minizooparku jsou, jak se tam dostala, odkud pocházejí a přidal jejich osobní příběhy. Přinesli jsme mrkev, suché pečivo, kukuřici a jablka na přilepšenou. Bylo to moc krásné povídání.

Ze zamračeného mrazivého rána se vyloupl krásný slunečný den plný dojmů z přírody, kterou je třeba obdivovat a chránit.

Tak zase za rok…..

Jarmila Černá

francouzský jazyk  

Další fotografie naleznete ZDE